Prozradím vám praktické rady a tipy,

Prozradím vám praktické rady a tipy,

Co vidí dětský návštěvník, když vyrazí do Prahy na výlet? Lanovky, labutě, Šemíka, metro, paneláky, semafory, mosty, věže, divadlo nebo multikino? To všechno a taky spěch a tramvaje a modré majáčky a metronom i demonstraci. Ve třech desítkách básní autor skládá obrazy i specifické vůně a láká nás k procházce po kvetoucím Petříně i k zamyšlení, jak...

Když jsem před třemi lety malovala Bylinkář, práci jsem si opravdu užívala a každý den se těšila, že budu malovat. Už během práce jsem říkala, jestli budu mít někdy opět možnost ilustrovat tak krásnou knihu.

V domku u lesa žije babička Kytička. Zná každou bylinu, strom i keř a dobře ví, jak s jejich květy, plody či kořeny nejlépe naložit. Své vědomosti předává malým vnučkám, učí je poznávat přírodu kolem sebe a využít její plody v domácí lékárně. U toho se dozvědí něco ze starých tradic a tzv. "babských" receptů. Za doprovodu krásných a detailních...

Sotva se v zoologické zahradě objeví prázdný výběh se strohým nadpisem "když nejsem ve výběhu, odpočívám nebo spím", přitáhne to nečekanou pozornost dětí. Představivost Sofinky, holčičky, která půjde po prázdninách do školy, se rozeběhne naplno. Záhadné zvířátko jí od té doby nedá spát. Ilustrovaná pohádka pro malé čtenáře vypráví o toleranci,...

Knížkou Lumír včelaří jsem debutovala. Pro mě je knihou nejen o včelaření a medu, ale především vzpomínkou na prázdniny, které jsem si mohla užívat s babičkou a dědou na včelíně.

Co to jsou lidská práva? Jaké jsou jejich historické kořeny? A co znamenají pro člověka 21. století?

Byli byste taky někdy radši, kdyby vaše děti neuměly číst? Třeba v hospodě, kde si, Matýsku, nemůžeš dát smažený sýr, protože ho nemají? ("Ale mami, tady přece píšou, že ho mají!") I když se to někdy nezdá, být jediný, kdo umí číst a psát, by vlastně nebyla žádná zábava.

V jedné chalupě stává ve spíži košík. Povídá se o něm ledacos. Kluci Matouš a Štěpán tomu moc nevěří, ale prý se z něj občas něco záhadně ztratí. Okurka, pár jablíček, cibule… nebo třeba jeden brambor. Ten zčistajasna otevře v košíku oči a zjistí, že má čtyři krátké nožky, špičatá ouška a neposedný ocásek. Z bramboru je Brambůrek. Živý, vystrašený...

Akvarel je moje srdcovka. Mám ráda jeho lehkost a svěžest. Baví mě pracovat s náhodou, kterou se pokouším do určité míry usměrnit. Výsledek díky tomu není nikdy stejný a nepřestává mě překvapovat a bavit.

Když na hrázi rybníka někdo pokácí alej prastarých stromů, prababička je velmi smutná. Stromy pamatovaly její rodiče i prarodiče a jako malá si pod nimi hrála. Sofinka začíná chápat, jak běží čas a že je důležité vědět o svých předcích.

Jak začít s akvarelem? Základem je umět si dobře napnout papír, tak aby se vám během práce nekroutil a hlavně, aby byl po dokončení práce krásně rovný a měli jste z něj radost. Jak to ale udělat?

Akvarelové barvy můžeme rozdělit do dvou základních kategorií.

Ze začátku pro mě bylo hodně těžké vybrat ten správný papír. A hlavně se ve všech těch možnostech zorientovat.

Váš text začíná právě zde. Klikněte a můžete začít psát. Ipsum quia dolor sit amet consectetur adipisci velit sed quia non numquam eius modi tempora incidunt ut labore.